Vysvětlení pojmů

V České republice existuje několik registrů dlužníků využívaných v široké míře nejrůznějšími subjekty. Samotné registry jsou informační systémy, které umožňují vkládat a vyhledávat informace o nesplacených závazcích fyzických i právnických osob. Některé z těchto registrů jsou napojeny i na zahraniční databáze. Většina registrů je přístupná on-line.

Mezi důvěryhodné registry lze zařadit bankovní registr klientských informací – BRKI (CBCB - Czech Banking Credit Bureau), nebankovní registr klientských informací – NRKI (LLCB – Leasing & Loan Credit Bureau) a Solus.

Při vzniku dluhu hrozí zanesení dlužníka do registru dlužníků a tím výrazné zhoršení jeho možnosti využívat finančních služeb (úvěry, hypotéky apod.)

Inkasní agentura je pouze správcem pohledávek, dlužníky do registru zanáší výhradně původní věřitel. Výmaz je rovněž v kompetenci původního věřitele a to i v případě prodeje pohledávky. Původní věřitel dlužníka z registru vymaže pouze na základě doložení potvrzení o bezdlužnosti od inkasní agentury.

Bankovní registr klientských informací představuje významný subjekt, prostřednictvím kterého banky mohou shromažďovat a sdílet informace o bonitě a důvěryhodnosti svých klientů.

Dostatek informací, které registr poskytuje, pomůže chránit finanční instituci nejen od "špatného" klienta, ale umožňuje také rozpoznat klienta "dobrého". V neposlední řadě umožňuje rozeznat propojení majetkových vztahů a ochranu tak rozšířit na kapitálově spjaté skupiny. Navíc sdílení všech informací chrání také klienta, který plní podmínky smlouvy a posiluje tak důvěru v český finanční trh.

Do registru se zaznamenávají existující úvěrové smlouvy, výše jednotlivých úvěrů a splátek, historie splácení těchto závazků a informace o zajištění závazků. Dále registr obsahuje údaje o tom, zda právě žádáte o nějaký úvěrový produkt. Informace se v registru uchovávají maximálně 4 roky. Více informací na www.cbcb.cz.

Nebankovní registr klientských informací zajišťuje vzájemné informování věřitelských subjektů o údajích vypovídajících o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce jejich klientů. Účastníky NRKI jsou převážně společnosti působící na území České republiky v oblasti leasingu a splátkového prodeje. 

Registr napomáhá zjednodušit a zprůhlednit vztahy mezi věřitelem a dlužníkem. Vzhledem k lepší informovanosti věřitelských subjektů pak mají solidní klienti snazší přístup k penězům pro osobní spotřebu či podnikatelský záměr. Více informací na www.llcb.cz.

SOLUS je zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů, k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení, a ke zvýšení vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a snižovat potenciální finanční ztráty věřitelů. SOLUS vytváří dva registry klientských informací, které shromažďují informace o klientech majících problémy se splácením svých závazků u některého z členů sdružení SOLUS. Do Registru „FO“ jsou zařazovány fyzické osoby (spotřebitelé), do registru „IČ“ fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby.

Do registrů mají přístup členské společnosti prostřednictvím on-line dotazů. Obratem dostávají jednoznačně interpretované odpovědi. Členy SOLUS je velké množství různých finančních společností. Jejich seznam a další informace najdete na www.solus.cz.

Soud může v určitých případech rozhodnout ve zkráceném řízení a vydat platební rozkaz i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného.  V platebním rozkazu soud žalovanému ukládá zaplatit pohledávku a náklady řízení do 15 dnů od doručení platebního rozkazu či v téže lhůtě podat odpor.

Od 1.7.2008 je zavedena možnost tzv. elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz je alternativou ke stávajícímu platebnímu rozkazu. Výhoda spočívá ve snížení administrativní náročnosti a je navíc spojen se snížením nákladů na 50% oproti klasickému platebnímu rozkazu. Na stránkách Ministerstva spravedlnosti je nově možno dohledat informace o stavu a průběhu jednotlivých soudních řízení. U drobných pohledávek dochází k dalšímu zpružnění procesu, kdy je vyloučena možnost podávat odvolání a účelově oddalovat úhradu.

Nový insolvenční zákon a zavedení insolvenčního rejstříku umožňují pružně postupovat proti dlužníkům, jejichž celková zadluženost neumožňuje ze strany věřitele individuální přístup.

Odkup (postoupení) pohledávek je transakce, kdy původní věřitel převede za úplatu pohledávku na nového věřitele, včetně příslušenství pohledávky a včetně dalších právních nároků. Nový nabyvatel nese na rozdíl od factoringu veškerá rizika.

Factoring je finanční služba spočívající v odkupu pohledávek (obvykle se splatností od 30 do 90 dnů) před dobou jejich splatnosti. Klient má okamžitě k dispozici zpravidla 60 až 80 % fakturované částky, nezbavuje se však odpovědnosti za tyto pohledávky. Obvykle lze uplatnit tzv. regres, díky kterému lze nesplacenou pohledávku převést zpět na původního věřitele a požadovat poskytnutou částku zpět.

Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Dlužník se nachází v úpadku, má-li více věřitelů a peněžité závazky vůči nim není schopen plnit. V případě, že má dlužník jen jednoho věřitele, není možné postupovat podle insovenčního zákona bez ohledu na výši dlužné částky. Insolvenční řízení se týká jak fyzických tak právnických osob, platí však pro ně rozdílná pravidla pro vstup do insolvence (úpadku) a průběh insolvenčního řízení.

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný informační systém, který obsahuje rozsáhlé informace o průběhu insolvenčního řízení a jeho výsledcích.

Věřitel a dlužník se mohou dohodnout, že přenesou rozhodovací pravomoci ze soudu na rozhodce. Existují dva typy rozhodčího řízení: rozhodci ustavenými jen pro tento spor a řízení uskutečněné před stálými rozhodčími soudy (v České republice Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR). Náklady jsou nižší a řízení je urychleno, neboť odpadá (někdy problematické) doručování. Nevýhodou může být, že v on-line řízení rozhoduje vždy pouze jediný rozhodce (kterého určí správce podle Seznamu rozhodců). Mezi výhody rozhodčího řízení patří nižší náklady, neformálnost, neveřejnost, větší průhlednost řízení, široké uplatnění zásady autonomie vůle (strany si samy mohou zvolit rozhodné právo, místo i osobu rozhodce), rychlost a hospodárnost řízení; mezi nevýhody nedostatek pravomoci k vynucení některých procesních povinností, nejednotné rozhodování, jednoinstančnost.

Notářský zápis je veřejnou listinou, v níž dává notář projevu vůle účastníků právního úkonu příslušnou právní formu. Notář je povinen účastníky úkonu poučit a vysvětlit jim obsah i následky projevené vůle, která je v zápise zachycena. Pokud notář účastníky úkonu osobně nezná, musí jejich totožnost ověřit platným úředním průkazem, popřípadě dvěma svědky, jejichž totožnost je prokázána úředním průkazem. Notářský zápis musí obsahovat údaje o tom, kdy a kde byl úkon učiněn, označení notáře, identifikaci osob, které jej učinily, obsah úkonu, údaj o tom, že byl obsah po přečtení účastníky schválen, podpisy účastníků a otisk úředního razítka a podpis notáře. V rámci právní úpravy obchodních společností se notářský zápis sepisuje např. o zakladatelské nebo společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným. Notářský zápis ale také může být exekučním titulem, pokud se dlužník zaváže splnit pohledávku a svolí k nařízení exekuce. 

Exekutorský zápis sepisuje exekutor s dlužníkem a věřitelem a je obdobou notářského zápisu s exekučním titulem, pokud se dlužník zaváže splnit pohledávku a svolí k nařízení exekuce.